Tři týdny do voleb. Tak se snažte.

Před časem jsem si na tomto blogu povzdechl nad bezradností tváří v tvář blížícím se volbám. Čas pokročil, volby se přiblížily a je na čase začít uvažovat obráceně. Dá se z „toho“ něco vybrat?

Žádná politická strana neodpovídá mému vidění světa natolik, abych se s ní nějak výrazně ztotožnil, takže si mohu dovolit ten pochybný luxus se před každými volbami rozhodovat znovu. Zprava doleva a zpátky do středu tak, jak bude postupovat i tento článek.

Tohle mi řekly dvě volební kalkulačky. Děkuji za radu.

Volební kalkulačky. Děkuji za radu.

Velké pravicové strany TOP09 a ODS mají program a používají argumenty, které dávají smysl. Bohužel ale v minulém období prokázali, že nejsou schopné nic z toho prosadit. Prosazovat sociální reformy, které mají platit desítky let tím, že ignorujete opozici a k lidem, kteří s vaším záměrem nesouhlasí (nebo mu prostě jen nerozumí) se chováte povýšeně a arogantně, prostě nejde. Protože se od minulých voleb v těchto stranách nic zásadního nezměnilo (jen vedení ODS se redukovalo na poslední dva přeživší), zůstává jejich schopnost cokoliv zásadního prosadit nízká. Důvěryhodnost také a volitelnost jakbysmet.

Za pravicovou stranu by prý mělo být považováno i ANO – nejlepší volba pro ty z nás, kdo řídí firmu s víc jak 250 zaměstnanci. Milion ostatních podnikatelů jsou „klišé a kecy“ a ostatní lidé zřejmě zaměstnanci budoucí Babišovi firmy ČR.

Na druhé straně spektra se nachází ČSSD. Pro jejich kandidáta jsem hlasoval v prezidentských volbách. Bohužel pak se ukázalo, že to vlastně tak úplně jejich kandidát nebyl a že skutečný kandidát, modla a vzor je někdo tak trochu úplně opačný. Od nejsilnější strany přece jen očekávám větší sílu než to, že se nechá rozložit jedním alkoholikem.

Blíže ke středu se nachází Strana zelených. Tuhle stranu jsem volil ještě v době, kdy byl předsedou Patočka, potom za Bursíka a za Lišky jsem asi u žádných voleb nebyl. Motivace byla vždy stejná: Stále jsem věřil tomu, že ta strana potřebuje čas zformovat se, vyzrát a může se z ní stát kvalitní strana, která bude upozorňovat na témata, kterými se nikdo jiný nezabývá. Bude protiváhou technokratické ODS, socialistické ČSSD a přinese tolik potřebný ekologický a liberální pohled.
To se zatím nestalo a Strana zelených naopak nabírá směr kamsi ke dnu. Začalo to loni na podzim, kdy se do předsednictva vrátila paní Kuchtová (to je ta paní, co se jako ministryně školství prokázala tak neschopná, že musela být po pár měsících odejita), pokračovalo veletočem před prezidentskými volbami a podporou naprosto beznadějné kandidátky a skončilo rozchodem s jediným skutečným politikem, kterého ta strana kdy měla. Pořád ale existuje šance, že se díky vydařené kampani na sociálních sítích a budování Dušínovské image Strana zelených do parlamentu dostane.

Z rozumných stran zůstala ve výběru KDU-ČSL. Tahle strana svojí Dušinovskou image před pár lety ztratila a byla za to po zásluze potrestána. Měla čas se uklidnit, konsolidovat a nyní se vrací s novým předsedou a billboardy, které vypadají jak reklama na slunečnicový olej. Reklama ale není všechno a důležité je hlavně to, co je zatím. V případě lidovců to je stabilní a konzistentní program, který klade důraz na podporu podnikání a sociální jistoty těm, kdo je potřebují.
Vlastně nevím, proč s takovým programem tahle strana nemá větší podporu mezi tzv. městskými liberály. Jasně, brání tomu slovo „křesťanská“ v názvu a protipotratové a protihomosexuální úlety. Na druhou stranu ale může městského liberála uklidnit, že KDU-ČSL stejně nikdy nedostane tolik hlasů, aby ji v tomhle ostatní nepřehlasovali. Výhodou oproti Zeleným je naopak to, že kromě přesvědčených bojovníků za všechno dokáže oslovit i „normální“ lidi. Lidi, kteří žijí mimo velká města, chodí do práce a starají se hlavně o to, aby měli jak uživit sebe a svojí rodinu.

Co z toho plyne? Má smysl dávat znovu naději sluníčkové straně a znovu se divit, jak to dopadne? Nebo tentokrát hlasovat s moravskými zemědělci? Zbývají vám tři týdny, abyste mě přesvědčili.