Paralelní internet v Číně

Ač se to na první pohled nezdá, na světě není jen jeden Internet. Ve skutečnosti jejich mnohem. A zatímco „český internet“ existuje naštěstí jen v marketingu Seznamu, jsou na světě země, kde je ten místní od toho globálního docela odlišný. Nedávno jsem měl možnost zažít z pohledu cestovatele, jak vypadá takový internet v Číně.

První, s čím se jako cestovatel vybavený Androidem a západními návyky v Číně setkáte, je to, že zde není Google. A když není Google, nenajdete na internetu nic. Kromě toho se nepodíváte na mapu. A nenainstalujete si do telefonu žádnou aplikaci. A teprve až vám to všechno přestane vadit, uvědomíte si, že vám vadí i to, že nemůžete o svém trápení napsat na Facebook.

Čínský internet totiž funguje tak trochu paralelně – ke všem důležitým službám zde najdeme místní ekvivalenty, někdy lepší, někdy horší, někdy jiné. Tak třeba hned pro vyhledávání – čínský Google se jmenuje Baidu, zaměřuje se hlavně na čínské stránky a na hledání anglických webů je nepoužitelný. Anglické weby ale můžete najít přes Bing, který tu funguje. Tedy funguje. Funguje stejně jako na západě. Občas se mu podaří něco najít.

Aplikace do telefonů se instalují přes činské app stores (nevím, jak je se to řekne česky, asi elektronické obchody s aplikacemi pro mobilní telefony). Místní výrobci produkují ohromné množství různých modelů telefonů založených na Androidu. Skoro každý větší výrobce si ale staví vlastní uživatelské rozhraní a provozuje svůj app store. Dohromady je app storů zřejmě přes 200, zde je seznam 20 největších.

Dále tu funguje čínský Youtube – jmenuje se Youku. A čínský ebay – jmenuje se Alibaba a prodávají přes něj snad všichni. Založit si eshop tady prý neznamená mít vlastní web, ale eshop na Alibabě.

A co to ostatní? Na všechno ostatní je WeChat, magická aplikace, kterou má v telefonu snad každý a kouká do ní několik hodin denně. WeChat je v zásadě sociální síť a aplikace pro posílání zpráv. Něco jako WhatsApp s Facebookem dohromady. Můžete si z něho psát s přáteli, vést skupinové chaty a posílat hlasové zprávy. Ty se tu používají místo telefonování – nahrajete větu, pošlete druhému člověku, ten si jí poslechne a nahraje vám zpátky odpověď. Samozřejmě můžete na WeChatu publikovat statusy o tom, jaké kafe zrovna pijete a jak se má váš pes. A kromě toho také můžete dostávat spam, psát si s náhodnými lidmi v okolí, přivolat si taxi a zaplatit v obchodě. Opravdu. WeChat má v sobě integrovaný platební systém, přes který můžete posílat peníze ostatním uživatelům a nascanováním čárového kódu tím i zaplatíte.

Zkrátka čínský internet je bohatý. A to jak nabídkou služeb, tak zisky místních firem. Osobně si nemyslím, že by se některé z uvedených služeb měly nějak výrazně rozšířit do světa – na to tady už mají etablovanou konkurenci a zákazníky, kteří přece jen fungují trochu jinak. Inspirace na zajímavé služby se tu každopádně dá najít dost.