Víkendové volby přinesly z pohledu komentárů jedno velké překvapení – strana současného premiéra se umístila na třetím místě. Skončit na třetím místě v zemi, kde se už osmdesát let u vlády střídají dvě strany, to není dobrý výsledek.

Na proběhlých volbách byly zajímavé dvě věci:

Nestačí být gay

Irská společnost si za posledních dvacet let prošla přechodem z hard-core konzervativní katolické země do opačného extrému. Kdo chce být dneska cool, je liberál. Začne řešit napřed potraty, pak LGBT, potom rasismus, třetí pohlaví, transgender, další sexuální menšiny atd. jak to známe i odjinud. Být v takové společnosti gay stačilo před pár lety na zvolení premiérem. Zapomeňte na řeči o tom, jak je sexuální orientace soukromá věc. Ve formující se liberální společnosti je to věc vrcholně politická. Ostatně každý medailon premiéra tuto informaci zmíní nejpozději v první větě.

Maslowova pyramida je ale neúprosná. Když lidé nemají střechu nad hlavou, stává se z toho pro ně jaksi větší priorita než dobrý pocit z toho, že jsou moderní liberálové. Dlouholetá ignorance sociálních problémů a dysfunkční trh dovedli Irsko do stavu, kdy na jednu stranu raketově roste bezdomovectví a ceny nájmů v Dublinu jsou na takové úrovni, že je rodina pobírající průměrný plat nemá šanci zaplatit. Na druhou stranu je každý desátý dům v centru města prázdná ruina a není síly k tomu, donutit majitele je opravit a dát k bydlení. Sociální bydlení vypadají jako ghetto v Litvínově a jít do nich bydet znamená vzdát se veškerých nadějí a do konce života už být jenom na drogách.

Populista může být kdokoliv

Slovem populista se na západě většinou označují nové pravicové strany jako Národní fronta, AfD, Liga severu apod. Nejčastěji jej používají liberální novináři a vyjadřují tím, že někdo manipuluje nižšími pudy méně inteligentní části národa (známá kombince nižší vzdělání, starší lidé, venkov), a zaslouží si za to největší opovržení. 

V Irsku tato nálepka padla na Sinn Fein. Vůbec nevadí, že jsou to levičáci, nemají problém s imigrací a největší podporu mají mezi mladými lidmi v Dublinu. Provinili se tím, že rozbili hegemonii dvou stran, které se osmdesát let způsobně střídali u vlády, a zamotali tím najednou všem hlavu. Irší novináři se do nich pustitli s takovou energií, že se to dá přirovat snad jenom k posedlosti Trumpem.

Akademikům se v Irsku objevila příležitost konečně majít definici pro slovo populista: Ten, koho novináři zrovna nemají rádi.

Abychom ale skončili trochu vážněji: Část obav z Sinn Fein může být reálná. Minimáně jako značka jsou spojení s organizací IRA a historií teroristických útoků. Ačkoliv je to už přes dvacet let a mladí to tak nevnímají, mohli si možná vybrat jinou alternativu. Nabízela se třeba strana nazvaná People before Profit – Socialism for 21st century.