Poslední zastávkou na cestě Čínou je Beijing. Jaký je známý Tiananmen Square? A bude Velká čínská zeď?

Článek je součástí série článků o cestě do Číny v březnu 2016. Ostatní díly naleznete zde.

Po zkušenosti popsané v minulé části volím pro cestu do Beijingu letadlo. Letadlo letí každou hodinu a letenku na něj koupíte klidně den předem. Asi jako když jedete z Prahy do Brna.

Nádraží u hotelu Grand

Na návštěvu Beijingu mi zbývá jen den a půl. To znamená čas navštívit jen ta nedůležitější místa. Mé první kroky vedou na náměstí Tianamen.

Poznámka: Tiananmen znamená Brána nebeského klidu a je to jméno brány císařského paláce, která s náměstím sousedí. Samotné náměstí se pak jmenuje Tiananmen Guangchang, česky tedy Náměstí Brány nebeského klidu. V ČR žije spousta odborníků na Čínu (jako ostatně odborníků na cokoliv dalšího), kteří neumějí ani název toho náměstí říct správně. Aspoň se díky tomu pozná, kdo je jaký odborník.

Náměstí Tiananmen je totální skanzen komunismu. Pokud jsem v cestopise zatím o komunismu nepsal, je to proto, že jsem se s ním na celé cestě nesetkal. Odkaz Otce Maa je vytěsněn kdesi v pozadí a dnes už v Číně není vidět. Až na toto náměstí, které je ale zároveň pro většinu návštěvníků první místo, které v Číně uvidí a podle kterého pak vnímají zbytek země.

Náměstí Tiananmen. Kdo nemá uniformu, je určitě příslušník v civilu.

S náměstím, postaveném podle nejlepších sovětských vzorů, sousedí historické sídlo císaře. Jak mě náměstí nepřekvapilo svojí hnusotou, překvapuje mne palác svým interiérem. Většina paláce jsou otevřená nádvoří sloužící k přijímání velkých návštěv, a samotné zastřešené prostory, kde sídlil císař, jsou celkem malé. Inu, jiný model paláce.

Císařský palác. Císař rád shlížel na davy návštěvníků.

Na druhý den se vydávám směrem ke Zdi. Po zvážení dostupnosti různých částí se rozhoduji navštívit segment u Mutianyu. Na to, že jsem čekal, že Velká zeď bude ten největší turistický cíl na cestě, probíhá cesta překvapivě neturisticky. Nejprve se nechávám městským autobusem dovézt do vesnice Huairou, kde v prázdných ulicích hledám taxi dál. Nakonec u nákupního centra jeden potkávám a ten mě zaveze dál. Zajímavé, takhle jsem nejezdil ani na venkově.

Na Velké zdi je dnes dobrý den. Vzduch je čistý, smogová situace dobrá a návštěvníků málo. Opravený a zpřístupněný segment má na délku pár kilometrů a je tu rozhodně na co koukat.

Čína je na levé straně. Z pravé strany očekáváme nájezd hordy Mongolů.

Ale někdy jindy. Dnes je tu klid.

Do Beijingu se vracím večer, večeřím kachnu a na druhý den už sedím v letadle směr Москва.

Měsíc v Čině tím končí. Zatím se sem nestěhuji, ale kdo ví. Co není, může být.