Čína, část 6. Xi’an, druhá hora a armáda

Po dobře stráveném pobytu v Shanghai přichází čas posunout se dále. Čas je na této cestě zkrátka neúprosný, z původního měsíce zbývají necelé dva týdny a Beijing je ještě daleko.

Článek je součástí série článků o cestě do Číny v březnu 2016. Ostatní díly naleznete zde.

Do Xi’anu přijíždím ze Shanghaie lehátkovým vlakem kategorie hardsleeper. To je kategorie podobná lehátkovým vlakům v Evropě, jsou zde také oddíly po šesti lehátkách, tři na každé straně. Jenom na rozdíl od Evropských vozů tyto nemají oddíly oddělené dveřmi a jsou tím pádem trochu sociálnější (ve smyslu socializace). Můj spoj vyjíždí večer, přijíždí ráno a cesta v něm se dá docela přežít.

V Xi’anu vedou mé první kroky na bazar, ke stánku s džusem z granátového jablka a hned potom do mešity. Ne, neposunul jsem se na blízký východ, toto je samozřejmě pořád Čína. Xi’an bylo městem, kde začínala hedvábná stezka a dodnes tu po ní zbyla celkem velká muslimská čtvrť. Ubytovávám se v hostelu přímo na hlavní ulici čtvrti. Ulice je plná stánků s jídlem, v každém prodávají něco buď dobrého nebo něco zajímavého, nebo aspoň zajímavě divného. Stojí to pár drobných a dá se tu strávit klidně několik hodin. Místní kuchyně je kombinací čínské kuchyně s blízkovýchodními vlivy, používají třeba maso z ovce a upravují ho čínským způsobem, a je to neuvěřitelně dobré. Ano, jak je čínská kuchyně (ta vařená a jedená v Čině) dobrá sama o sobě, jak je dobrá kuchyně blízkého východu, tak když se to dá dohromady, je to prostě wow. Kromě toho pečou chleba. Ten jsem tři týdny neměl a je to příjemné setkání.

dsc01323

Bazar, čínská edice

dsc01350

Mešita, čínská edice

dsc01353

Samé dobré věci. Smažené brambory, smažený krab, smažené tofu a smažený banán.

O něco méně příjemné je ale setkání s dalším čínským fenoménem, a to je čínský smog. Ve městech u moře to zatím celkem šlo, ale dnes pro Xi’an ukazuje mobilní aplikace hodnotu Air Quality Indexu asi 300. A to není úplně dobré. Air Quality Index je zvláštní hodnota, správně by se to asi mělo jmenovat Air Pollution Index, protože pro úplně čistý vzduch má hodnotu 0, pro vzduch na hranici zdravého pásma hodnotu 50 a hodnota 300 je už v nějakém tom vysoce nebezpečném pásmu. Při hodnotě 500 se už index přestává měřit. A i takové dny prý v čínských městech jsou.

dsc01594

Samé hnusné věci. Částice 2.5 a smog level 300.

Abych alespoň na den unikl Xi’anskému smogu, vyrážím na horu. A ne ledajakou horu. Vyrážím na Hua Shan (neplést s předchozí horou, ta se jmenovala Huang Shan). Hua Shan je jedna z Pěti velkých hor čínské historie a je celkem známá i na internetu. A to proto, že je na ní The World’s Most Dangerous Hiking Trail!

Nadšence do prokrastinačních webů ale musím zklamat tím, že jim řeknu, že odkazované fotky jsou z jednoho asi dvacet metrů dlouhého chodníku, který je nainstalován jako odbočka z hlavní cesty. Dnes slouží jako turistická atrakce a místo na focení, turisté tam přijdou, zaplatí poplatek, dostanou úvaz a přivázání na laně jdou těch dvacet metrů tam a zase zpátky. Je to taková via ferrata redukovaná do lunaparkové podoby a umístěná na čínskou horu, kde si jí fotí američtí turisté a na internetu z ní dělají světovou senzaci. Zkrátka, svět funguje.

Výstup na Hua Shan ale určitě není bez zajímavosti. Však kde jinde se vám poštěstí jít převýšení 1200 metrů po schodech? Uvažte, že Shanghai World Financial Center – to je ten mrakodrap ve tvaru otvíráku, ze kterého byly fotky v předchozím díle – má 470 metrů. A tady si jej můžete vyjít po schodech rovnou třikrát!

dsc01450

Schody, jak je máme rádi.

Cesta na Hua Shan je jinak docela příjemná. Náročnost výstupu odrazuje návštěvníky v teniskách a žlutých pláštěnkách, kteří jedou raději lanovkou, a na cestě je tak mnohem větší klid a snesitelnější společnost než na Huang Shanu.

dsc01566

Vrcholové partie Hory.

Do Xi’anu s vracím autobusem, druhý den mě čeká jeden z vrcholů návštěvy Číny – Terakotová armáda. To je turistická kategorie první kategorie, všude se o ní píše a mluví, spousta lidí jeden do Činy jenom kvůli tomu. Protože už Čínu trochu znám, zkouším si představit, jak to bude vypadat: bude to asi velký areál, budou tam davy turistů a budou koukat na sochy vojáků.

Ráno nasedám do autobusu a po krátké cestě dorážim na místo. Co vidím? Velký areál a davy turistů, kteří koukají na sochy vojáků.